HC OSTROV

V sobotu brzy po ránu jsme se sešli k předposlednímu utkání základní části. Albi brblal, že takhe brzy nepřijede, ale dorazil první a i na ledě podal velice dobrý výkon.

Zápas pro nás začal dobře, když jsme šli asi ve 4.minutě do vedení. První třetina probíhala relativně v poklidu. My se snažili útočit, Jenišovičtí využívali každou možnost k brejku, ale skóre zůstávalo stále stejné. Když už jsme mysleli, že třetina takto skončí, přišel 15 vteřin před sirénou náš druhý gól a stav byl tedy po 1.třetině 0:2.

Ve druhé třetině jsme získávali převahu a to se projevilo i na skóre. V této části padlo nejvíce branek a skončila za stavu 2:7. Taky jsme předvedli nejkrásnější akci zápasu, když jsme ukázkovou souhrou celé pětky využili přesilovku. Bohužel se začalo i přiostřovat v soubojích a jenišovický provokatér David Pitra využil každou příležitost, kdy nás mohl za zády rozhodčího seknout nebo píchnout hokejkou a někdy to dost bolelo.

Vypjatá situace se přenesla i do poslední třetiny, kterou jsme bohužel pro nás, hráli často v oslabení. Rozhodčí si vzal asi dva metry, ale snažili jsme se zatnout zuby a hájit naše vedení. Zhruba v půlce třetiny soupeř využil jednu z přesilovek a snížil na 3:7. To bylo i konečné skóre. Ještě před koncem ale došlo k potyčce, kterou vyprovokovali jenišovičtí obránci, když náš kapitán Roman Staněk po nájezdu a následném podražení skončil v soupeřově brance. Bohužel, když to neztihl na kolenou ubrzdit, vzal sebou i gólmana. Nejaktivnější byl, kdo jiný, než D.Pitra a Roman si to samožřejmě nenechal líbit.

Když se emoce trochu uklidnily, mohl se zápas dohrát. Zřejmě se ale neuklidnili úplně, protože při závěrečném podávání rukou došlo k dalšímu incidentu. D.Pitra místo podání ruky našemu kapitánovi poslal pěst do obličeje a opět se mezi nimi strhla rvačka. Nepochopil jsem, že rozhodčí, který stál metr od toho, neudělil tresty.

Chápu, že gólmana je třeba chránit a i se klidně poprat. Ale beru to jen když je to součást hry. Absolutně nepochopím, že může tohle někdo udělat po zápase, když je po všem. Pro to nenacházím slov ...